Rozhovor s českým autorem freeware Josefem Kreutzerem

Ahojky Pepo, tak jako obvykle tě hned předem požádám, aby jsi se našim čtenářům představil.

Zdravím všechny čtenáře Herního světa. Jmenuji se Josef Kreutzer, na webu spíše známý pod nickem Crusader. Příjmení Kreutzer vzniklo zřejmě ze slova kreuzer, což v němčině znamená křižák. Takže moje přezdívka je vlastně moje příjmení bez „t“ přeložené z němčiny do angličtiny :-). Let je mi už více, než by mi bylo milé, dá se říct, že patřím ke generaci tzv. „Husákových dětí“, což bude každému čtenáři jasné hned z následujícího odstavce.

Kdy jsi začal s tvorbou freeware a jak jsi se k tomu vůbec dostal?

Vzhledem k tomu, že můj otec je programátor, tak jsem měl odmala k počítačům blízko. Dodnes si pamatuji, když mě otec poprvé jako dítě vzal k sobě do práce a ukázal mi „počítač“, což byla místnost zvíci tělocvičny s desítkami kovových skříní, které vydávaly hluboké hučení. Celkem mě to ohromilo a také se mi to líbilo. Takže tímto asi začala má láska k počítačům a elektronice. Bohužel k těmto počítačům neměl tenkrát normální člověk žádný přístup. S tvorbou freeware jsem tedy začal prakticky až v okamžiku, kdy jednoho dne otec donesl domů novotou a gumou (pamětníci vědí) vonící počítač Sinclair ZX Spectrum 48kB. Na něm jsem začal své první seriózní programovací začátky přes počáteční pokusy v Basicu, poté Pascal a následně Assembler… Pro Spectrum jsem vytvořil několik desítek her i různých dalších programů. Tehdy jsem také „založil“ svoji virtuální firmu Alfaline, pod jejímž jménem vydávám všechny své projekty. Hodně z těch her byly textovky (nezapomínejme, 48kB paměti a místo harddisku magnetofonové kazety!), ale stvořil jsem i nespočet různých dalších her snad ze všech žánrů, které jsem rozdával mezi svoje kamarády. Takže to byly vlastně moje freewarové začátky. Dále pak už následoval postup který prodělala většina tehdejších nadšenců do počítačů: 286, 386, 486DX2… až po nynější DualCore Pentium…

Máš nějaké vzdělání v tomto oboru, nebo jsi amatér samouk?

Dá se říct, že klasické vzdělání, jak je dnes obor IT, tenkrát ještě neexistovalo. Takže jsem vzal zavděk blízkým příbuzným oborem („elektronik počítacích strojů“ se to tuším jmenovalo). Neustále jsem ale vývoj počítačů sledoval, takže jakmile to bylo možné, začal jsem pracovat „v oboru“ jakožto správce firemních počítačů a programátor. Takže ač programátor „samouk“, tak si myslím, že mám celkem slušné znalosti v oboru, protože vývoj všech dnes populárních programovacích jazyků (např. Java) jsem sledoval takřka od jejich zrodu.

Jaké máš ostatní záliby a koníčky?

Mezi mé ostatní koníčky patří zejména kolo a poté cestování. Cestováním ovšem nemyslím koupit si zájezd a pak se čtrnáct dnů válet u moře, ale pěkně soukromě se vydat do nějaké pěkné lokality (ať už to byly rumunské hory, nebo středozápad USA) a poznávat krásy země a také místní obyvatelstvo. Člověk musí mít pravda trochu dobrodružnou povahu, pokud např. jede do Skalistých hor jen tak pod širák, ale myslím si, že zážitky které si odtam odnese získá málokde jinde. Jéé, já bych úplně zapomněl do těch svých koníčků přidat focení! Samozřejmě, že na svých cestách hodně fotím..., což je můj další koníček. A s cestováním souvisí i fotografování, na všech svých cestách se snažím zachytit krajinu a lidi v ní tak, jak na mě působí. Stejně jako v tvorbě freeware to dělám hlavně pro své potěšení, i když už mě spousta přátel přemlouvala, že toho mám nafoceno tolik a tak dobře, že bych měl uspořádat nějakou výstavu. No nevím, v tomhle jsem dost sebekritický :-).

Jak vzpomínáš na své začátky s počítačem? Jaké byly tvoje první programy a hry?

Zodpovězeno v otázce kdy jsem začal s tvorbou freeware.

Kolik času strávíš denně u svého počítače?

No, vzhledem k tomu, že mě práce na počítači živí, tak pokud zrovna pracuji i na nějakém freewarovém projektu tak u počítače trávím i 18 hod. denně. (Při finišování na Quadraxu IV to bylo někdy i přes 20hod. denně.

Zúčastnil jsi se už některých soutěží, na příklad Becher Game?

Ačkoliv je becherovka můj oblíbený nápoj, nikdy jsem neměl zájem propagovat ji pomocí vlastních projektů. Nicméně uznávám, že v současnosti mohou takovéto a podobné projekty pomoci mladým programátorům a vývojářům zviditelnit se, a pokud jsou opravdu dobří, tak i nalézt uplatnění třeba v nějakém profesionálním týmu. Nicméně, přesto že jsem nikdy neměl se svými hrami soutěžní ambice, Quadrax III se umístil na druhém místě nejlepších českých freewarových her roku 2000, vyhlašovaných herním serverem Bonusweb.

Máš nějaký autorský vzor, který bys chtěl jednou předčit? Která hra tě třeba nejvíce v životě zaujala?

Her kterých mě v životě zaujalo je tolik, že vybrat tu jednu nej… je nemožné. Vedle starých osmibitových pecek se na stejné úrovni vyskytují i hry novější. Kdybych měl ale vybrat podle toho, u které hry jsem strávil nejvíc svého času, tak jednoznačně vede Fallout 2. A vzor? Žádný konkrétní nemám, nicméně kdybych si měl opět vybrat, tak tady mám situaci jednodušší – byl by to John D. Carmack...

Zahraješ si také někdy sám nějakou hru od jiných autorů a jaké máš při tom pocity?

Pokud najdu ve svém časovém plánu trhlinu natolik velkou, aby se dala zaplnit hraním na PC, tak si samozřejmě rád zahraji nějakou dobrou hru, ať už je to freewarovka nebo komerční nahypovaný blockuster (pokud je tedy opravdu dobrý – např. série Half-Life). Při hraní se snažím nemyslet na hru jako programátor, ale jako hráč. Pokud je hra dobrá, rychle vás vtáhne do svého světa a nemáte čas se věnovat přemýšlením o programátorských vychytávkách. Pokud je ovšem hra špatná, tak pochopitelně přemýšlím: „Hmm, tohle by se asi mělo udělat jinak…“ A pochopitelně špatné hry se těžko dohrávají.

Co tě v životě nejvíce potěšilo a na co nejraději vzpomínáš?

V životě mě potěšilo a stále těší spousta věcí, například probuzení se v lese, kdy paprsky ranního se slunce prostupují přízemním oparem a odráží se v kapkách rosy na trávě ve které ležím a poslouchám zvuky probouzejícího se lesa… (Ehmm, není to příliš romantické :-)?) No a velmi rád vzpomínám na jakékoliv setkáni s dobrými lidmi. Na svých putováních světem jsem se několikrát dostal do ne zrovna záviděníhodné situace. A když potom člověku někdo v jeho trablech pomůže, tak je to fajn. A když navíc na závěr, místo nabízených peněz jen poklepe na rameno, a řekne: „Co blbneš, lidi si přece mají pomáhat…“, tak na takovéto vzpomínky se pak vzpomíná hodně rádo.

A naopak, máš nějaký smutný zážitek, něco co tě hodně zarmoutilo?

Samozřejmě, jako skoro každý člověk, který je na světě už nějaký ten pátek, mám i vzpomínky smutné. Asi nejsmutnější vždy bývá, když někdo z tvých blízkých opustí nešťastnou náhodou tento svět. Nicméně nebudu si zde vylívat obsah své duše, takovéto vzpomínky nechám ukryty hluboko v sobě.

Pracuješ sám, nebo v kolektivu?

Na všech freevarových projektech, od úplně prvních na Spectru, až po Quadrax IV pracuji zcela sám. Je to můj koníček, ne způsob obživy ani forma sebe prezentace. Občas využiji některých svých přátel při betatestingu, ale je to spíše výjimka. Vše jsou tudíž One MAN projekty. :-)

Co myslíš, jak obstojí čeští autoři freeware ve srovnání se zahraničními?

Myslím si, že v současné době není žádný markantní rozdíl mezi autory u nás a ve světě. Technologie jsou přístupné celosvětově a tak je to jen o píli a nadšení. Jak ve světě vznikají projekty špatné i dobré, tak stejně tak i v Česku. Byl jsem svědkem zrození mnoha ambiciózních freewarových projektů, ale když autoři zjistili že to není jen o zábavě, ale je v tom i spousta a spousta dřiny, tak je nadšení rychle opustilo a projekt vyšuměl do prázdna. O to více si vážím všech těch, který svůj projekt dotáhnou do zdárného konce.

Tvoje hra „Quadrax IV - Tajemství pyramid“ mne velice zaujala, co bys nám o ní mohl říci? Jak dlouho trvá zpracování takové hry?

Vzhledem k tomu, že musím chodit i do zaměstnání a na Quadrax jsem měl čas vždy až ve volných chvílích, tak bude moje měření času trochu nesměrodatné. Quadrax IV jsem začal vytvářet 21.11.2007 a hotový (publikovaný) byl 14.4.2008, takže tvorba trvala necelých pět měsíců. Nicméně pár věcí a nápadů jsem převzal z existujících zdrojů z Qadraxu III, takže jsem měl situaci zjednodušenou. Vytvořit Quadrax III mě tenkrát, před osmi lety, trvalo celý rok… Nejvíc práce na podobných projektech nezabere programování samotného herního enginu, ale spíše ty věci okolo, design úrovní, grafika, atd.

Vytvořil jsi ještě nějaké další hry, připravuješ nějaké nové?

Her jsem vytvořil spousty, ale mám poměrně slušně vyvinutou sebekritiku, takže do světa nepustím jen tak něco. Ale myslím, že stačí prozatím oba Quadraxy. Jinak v současné době bohužel žádný další herní projekt nepřipravuji. Naopak připravuji expedici do Rumunských karpat a do Afriky, takže to mi zabere teď nějaký čas.

Znáš stránky Abecedaher a Herní Svět, líbí se ti, co bys na nich vylepšil?

Stránky znám, líbí se mi, ale nejsem grafik, abych mohl hodnotit jejich design. Jediné co mi trochu vadí na Herním Světu je to, že není možné přidávat komentáře pod jednotlivé hry, kde si mohou hráči vyměňovat informace a autoři případně anoncovat novinky a změny.

Co bys chtěl na samotný závěr vzkázat našim čtenářům?

Na závěr bych rád poblahopřál a poděkoval všem těm, kteří tento článek dočetli až do konce. A vzkázat? Asi jen moje oblíbené přísloví: „Člověk který lezl na horu ale nezdolal ji, se stejně dostal výš, než člověk který vylezl na kopec“.

Děkuji za rozhovor a přeji mnoho dalších úspěchů.

Není zač.

Pro Herní Svět exkluzivně zvídavé otázky kladla Arduška.