|
Josef Kreutzer
Email : kreutzer@chello.cz
WWW :
XXX - Abeceda her - vše co potřebujete pro hry
Rozhovor s českým autorem freeware Josefem Kreutzerem
Dnes vám nabízíme rozhovor
s velice nadaným českým autorem freeware, píšícím pod jménem Josef
Kreutzer, alias Crusader. Včera jsem vám nabídla ke stažení, potažmo
ovšem hlavně k zahrání, jeho velice hezkou a rozsáhlou hru „Quadrax
IV - Tajemství pyramid“. Hra mne velice zaujala, jak svým provedením,
tak samotným příběhem a jelikož o podobných her je v oblasti
freeware velice poskrovnu, tím více jsem se zajímala o to, kdo se skrývá
pod tímto jménem, či alias a samozřejmě, že chci též s jeho prací,
koníčky a zálibami seznámit i vás, tedy naše věrné čtenáře. Pojďme
se tedy společně podívat do jeho tvůrčí kuchyně a pokusme se
poodhalit pro nás zatím tuto neznámou tvář.
Ahojky Pepo, tak jako obvykle tě hned předem požádám, aby jsi se
našim čtenářům představil.
Zdravím všechny čtenáře Herního světa. Jmenuji se Josef Kreutzer,
na webu spíše známý pod nickem Crusader. Příjmení Kreutzer vzniklo
zřejmě ze slova kreuzer, což v němčině znamená křižák. Takže
moje přezdívka je vlastně moje příjmení bez „t“ přeložené z němčiny
do angličtiny :-). Let je mi už více, než by mi bylo milé, dá se říct,
že patřím ke generaci tzv. „Husákových dětí“, což bude každému
čtenáři jasné hned z následujícího odstavce.
Kdy jsi začal s tvorbou freeware a jak jsi se k tomu vůbec dostal?
Vzhledem k tomu, že můj otec je programátor, tak jsem měl odmala k počítačům
blízko. Dodnes si pamatuji, když mě otec poprvé jako dítě vzal k sobě
do práce a ukázal mi „počítač“, což byla místnost zvíci tělocvičny
s desítkami kovových skříní, které vydávaly hluboké hučení.
Celkem mě to ohromilo a také se mi to líbilo. Takže tímto asi začala
má láska k počítačům a elektronice. Bohužel k těmto počítačům
neměl tenkrát normální člověk žádný přístup. S tvorbou freeware
jsem tedy začal prakticky až v okamžiku, kdy jednoho dne otec donesl
domů novotou a gumou (pamětníci vědí) vonící počítač Sinclair ZX
Spectrum 48kB. Na něm jsem začal své první seriózní programovací začátky
přes počáteční pokusy v Basicu, poté Pascal a následně
Assembler… Pro Spectrum jsem vytvořil několik desítek her i různých
dalších programů. Tehdy jsem také „založil“ svoji virtuální
firmu Alfaline, pod jejímž jménem vydávám všechny své projekty.
Hodně z těch her byly textovky (nezapomínejme, 48kB paměti a místo
harddisku magnetofonové kazety!), ale stvořil jsem i nespočet různých
dalších her snad ze všech žánrů, které jsem rozdával mezi svoje
kamarády. Takže to byly vlastně moje freewarové začátky. Dále pak už
následoval postup který prodělala většina tehdejších nadšenců do
počítačů: 286, 386, 486DX2… až po nynější DualCore Pentium…
Máš nějaké vzdělání v tomto oboru, nebo jsi amatér samouk?
Dá se říct, že klasické vzdělání, jak je dnes obor IT, tenkrát ještě
neexistovalo. Takže jsem vzal zavděk blízkým příbuzným oborem
(„elektronik počítacích strojů“ se to tuším jmenovalo). Neustále
jsem ale vývoj počítačů sledoval, takže jakmile to bylo možné, začal
jsem pracovat „v oboru“ jakožto správce firemních počítačů a
programátor. Takže ač programátor „samouk“, tak si myslím, že mám
celkem slušné znalosti v oboru, protože vývoj všech dnes populárních
programovacích jazyků (např. Java) jsem sledoval takřka od jejich
zrodu.
Jaké máš ostatní záliby a koníčky?
Mezi mé ostatní koníčky patří zejména kolo a poté cestování.
Cestováním ovšem nemyslím koupit si zájezd a pak se čtrnáct dnů válet
u moře, ale pěkně soukromě se vydat do nějaké pěkné lokality (ať
už to byly rumunské hory, nebo středozápad USA) a poznávat krásy země
a také místní obyvatelstvo. Člověk musí mít pravda trochu dobrodružnou
povahu, pokud např. jede do Skalistých hor jen tak pod širák, ale myslím
si, že zážitky které si odtam odnese získá málokde jinde. Jéé, já
bych úplně zapomněl do těch svých koníčků přidat focení! Samozřejmě,
že na svých cestách hodně fotím..., což je můj další koníček. A
s cestováním souvisí i fotografování, na všech svých cestách se
snažím zachytit krajinu a lidi v ní tak, jak na mě působí. Stejně
jako v tvorbě freeware to dělám hlavně pro své potěšení, i když už
mě spousta přátel přemlouvala, že toho mám nafoceno tolik a tak dobře,
že bych měl uspořádat nějakou výstavu. No nevím, v tomhle jsem dost
sebekritický :-).
Jak vzpomínáš na své začátky s počítačem? Jaké byly tvoje
první programy a hry?
Zodpovězeno v otázce kdy jsem začal s tvorbou freeware.
Kolik času strávíš denně u svého počítače?
No, vzhledem k tomu, že mě práce na počítači živí, tak pokud
zrovna pracuji i na nějakém freewarovém projektu tak u počítače trávím
i 18 hod. denně. (Při finišování na Quadraxu IV to bylo někdy i přes
20hod. denně.
Zúčastnil jsi se už některých soutěží, na příklad Becher
Game?
Ačkoliv je becherovka můj oblíbený nápoj, nikdy jsem neměl zájem
propagovat ji pomocí vlastních projektů. Nicméně uznávám, že v současnosti
mohou takovéto a podobné projekty pomoci mladým programátorům a vývojářům
zviditelnit se, a pokud jsou opravdu dobří, tak i nalézt uplatnění třeba
v nějakém profesionálním týmu. Nicméně, přesto že jsem nikdy neměl
se svými hrami soutěžní ambice, Quadrax III se umístil na druhém místě
nejlepších českých freewarových her roku 2000, vyhlašovaných herním
serverem Bonusweb.
Máš nějaký autorský vzor, který bys chtěl jednou předčit? Která
hra tě třeba nejvíce v životě zaujala?
Her kterých mě v životě zaujalo je tolik, že vybrat tu jednu nej…
je nemožné. Vedle starých osmibitových pecek se na stejné úrovni
vyskytují i hry novější. Kdybych měl ale vybrat podle toho, u které
hry jsem strávil nejvíc svého času, tak jednoznačně vede Fallout 2.
A vzor? Žádný konkrétní nemám, nicméně kdybych si měl opět
vybrat, tak tady mám situaci jednodušší – byl by to John
D. Carmack...
Zahraješ si také někdy sám nějakou hru od jiných autorů a jaké
máš při tom pocity?
Pokud najdu ve svém časovém plánu trhlinu natolik velkou, aby se dala
zaplnit hraním na PC, tak si samozřejmě rád zahraji nějakou dobrou
hru, ať už je to freewarovka nebo komerční nahypovaný blockuster
(pokud je tedy opravdu dobrý – např. série Half-Life). Při hraní se
snažím nemyslet na hru jako programátor, ale jako hráč. Pokud je hra
dobrá, rychle vás vtáhne do svého světa a nemáte čas se věnovat přemýšlením
o programátorských vychytávkách. Pokud je ovšem hra špatná, tak
pochopitelně přemýšlím: „Hmm, tohle by se asi mělo udělat
jinak…“ A pochopitelně špatné hry se těžko dohrávají.
Co tě v životě nejvíce potěšilo a na co nejraději vzpomínáš?
V životě mě potěšilo a stále těší spousta věcí, například
probuzení se v lese, kdy paprsky ranního se slunce prostupují přízemním
oparem a odráží se v kapkách rosy na trávě ve které ležím a
poslouchám zvuky probouzejícího se lesa… (Ehmm, není to příliš
romantické :-)?) No a velmi rád vzpomínám na jakékoliv setkáni s
dobrými lidmi. Na svých putováních světem jsem se několikrát dostal
do ne zrovna záviděníhodné situace. A když potom člověku někdo v
jeho trablech pomůže, tak je to fajn. A když navíc na závěr, místo
nabízených peněz jen poklepe na rameno, a řekne: „Co blbneš, lidi
si přece mají pomáhat…“, tak na takovéto vzpomínky se pak vzpomíná
hodně rádo.
A naopak, máš nějaký smutný zážitek, něco co tě hodně
zarmoutilo?
Samozřejmě, jako skoro každý člověk, který je na světě už nějaký
ten pátek, mám i vzpomínky smutné. Asi nejsmutnější vždy bývá,
když někdo z tvých blízkých opustí nešťastnou náhodou tento svět.
Nicméně nebudu si zde vylívat obsah své duše, takovéto vzpomínky
nechám ukryty hluboko v sobě.
Pracuješ sám, nebo v kolektivu?
Na všech freevarových projektech, od úplně prvních na Spectru, až po
Quadrax IV pracuji zcela sám. Je to můj koníček, ne způsob obživy
ani forma sebe prezentace. Občas využiji některých svých přátel při
betatestingu, ale je to spíše výjimka. Vše jsou tudíž One MAN
projekty. :-)
Co myslíš, jak obstojí čeští autoři freeware ve srovnání se
zahraničními?
Myslím si, že v současné době není žádný markantní rozdíl mezi
autory u nás a ve světě. Technologie jsou přístupné celosvětově a
tak je to jen o píli a nadšení. Jak ve světě vznikají projekty špatné
i dobré, tak stejně tak i v Česku. Byl jsem svědkem zrození mnoha
ambiciózních freewarových projektů, ale když autoři zjistili že to
není jen o zábavě, ale je v tom i spousta a spousta dřiny, tak je nadšení
rychle opustilo a projekt vyšuměl do prázdna. O to více si vážím všech
těch, který svůj projekt dotáhnou do zdárného konce.
Tvoje hra „Quadrax IV - Tajemství pyramid“ mne velice zaujala, co
bys nám o ní mohl říci? Jak dlouho trvá zpracování takové hry?
Vzhledem k tomu, že musím chodit i do zaměstnání a na Quadrax jsem měl
čas vždy až ve volných chvílích, tak bude moje měření času
trochu nesměrodatné. Quadrax IV jsem začal vytvářet 21.11.2007 a
hotový (publikovaný) byl 14.4.2008, takže tvorba trvala necelých pět
měsíců. Nicméně pár věcí a nápadů jsem převzal z existujících
zdrojů z Qadraxu III, takže jsem měl situaci zjednodušenou. Vytvořit
Quadrax III mě tenkrát, před osmi lety, trvalo celý rok… Nejvíc práce
na podobných projektech nezabere programování samotného herního
enginu, ale spíše ty věci okolo, design úrovní, grafika, atd.
Vytvořil jsi ještě nějaké další hry, připravuješ nějaké nové?
Her jsem vytvořil spousty, ale mám poměrně slušně vyvinutou
sebekritiku, takže do světa nepustím jen tak něco. Ale myslím, že
stačí prozatím oba Quadraxy. Jinak v současné době bohužel žádný
další herní projekt nepřipravuji. Naopak připravuji expedici do
Rumunských karpat a do Afriky, takže to mi zabere teď nějaký čas.
Znáš stránky Abecedaher a Herní Svět, líbí se ti, co bys na nich
vylepšil?
Stránky znám, líbí se mi, ale nejsem grafik, abych mohl hodnotit
jejich design. Jediné co mi trochu vadí na Herním Světu je to, že není
možné přidávat komentáře pod jednotlivé hry, kde si mohou hráči
vyměňovat informace a autoři případně anoncovat novinky a změny.
Co bys chtěl na samotný závěr vzkázat našim čtenářům?
Na závěr bych rád poblahopřál a poděkoval všem těm, kteří tento
článek dočetli až do konce. A vzkázat? Asi jen moje oblíbené přísloví:
„Člověk který lezl na horu ale nezdolal ji, se stejně dostal výš,
než člověk který vylezl na kopec“.
Děkuji za rozhovor a přeji mnoho dalších úspěchů.
Není zač.
Pro Herní Svět exkluzivně zvídavé otázky kladla Arduška.
|
|